17

(Lars Andersson/Stephen Davies) Czech adaptation Gábina Osvaldová
 Jenom mi povídej
 co cejtíš, jak se máš
 i když nic neøíkáš
 tak mi stejnì povídáš
 Do svùdnejch pohledù
 tak do tìch nejedu
 nelžu a nekradu
 jsem pozadu
 Jen si pozor dávám
 co ještì rozdejchám
 Pøed sebou prázdnej tác
 na nìm tvejch sedumnáct
 Jak tenhle hlavolam
 tak asi poskládám
 Pøed sebou prázdnej tác
 na nìm tvejch sedumnáct
 V tý prázdný kantýnì
 zaèínáš tak nevinnì
 život je prázdnej tác
 Tvý pøání za chvíli
 zmizí, tøeba nebyly
 Kdy se èerný myšlenky
 v bílý promìní
 Když se obraz rozpouští
 jako led na poušti
 Pískovou mandalu
 vítr rozfouká
 Jen se obèas ptávám,
 jsem tohle ještì já?
 Pøede mnou prázdnej tác
 na nìm tvejch sedumnáct
 Jak tenhle hlavolam
 tak asi poskládám
 Pøede mnou prázdnej tác
 na nìm mejch sedumnáct
 V tý prázdný kantýnì
 zaèínám tak nevinnì
 život je prázdnej tác
 jestli to rozdejchám
 a jestli vùbec mám
 na to se ptám
 Život je prázdnej tác
 Jak prach mi usedáš
 na usedavej pláè
 Dík, že mì nezvedáš
 neøíkáš: "Není zaè"
 Pískovou mandalu
 sfoukne vítr pomalu
 Jak mniši v Tibetu
 já to všechno zametu
 Život je jen prázdnej tác
 Život je jen prázdnej tác
 Život je jen prázdnej tác