Píseň pro malou Lenku

Jak mi tak docházejí síly
 Já pod jazykem cítím síru
 Víru ztrácím v sebe víru
 A to mě míchá
 Minomety reflektorů střílí
 Jsem malým terčem na bitevním poli
 Kdekdo mě skolí a to mě bolí
 U srdce píchá
 Jak říká kamarád Pepa
 Co po mně chcete slečno z první řady
 Vaše vnady mě nebaví
 A trošku baví
 Sudička moje byla slepá
 Když mi řekla to co mi řekla
 Píšou mi z pekla že prý mě zdraví
 Že prý mě zdraví
 Rána jsou smutnější než večer
 Z rozbitého nosu krev mi teče
 Na čísle padesát šest jedna nula devět
 Nikdo to nebere
 Rána jsou smutnější než večer
 Na hrachu klečet klečet klečet
 Opustil mě můj děd Vševěd
 A zas je úterek
 Jak se ti vede?
 No někdy fajn a někdy je to v háji
 Dva pozounisti z vesnické kutálky
 Pod okny mi hrají
 Tú tú tú
 Má malá Lenko co teď děláš
 Chápej že čtyři roky to jsou čtyři roky
 A čas pádí a já jsem tady
 A ty zas jinde
 Až nebudu říkej žes mě měla
 To pro tebe jsem skládal tyhle sloky
 Na hrachu klečel a hloupě brečel
 A světu dával kvinde
 Rána jsou smutnější než večer
 Z rozbitého nosu krev mi teče
 Na čísle padesát šest jedna nula devět
 Nikdo to nebere
 Rána jsou smutnější než večer
 Na hrachu klečet klečet klečet
 Opustil mě můj děd Vševěd
 A zas je úterek
 Jak se vám vede?
 No někdy fajn a někdy je to v háji
 Dva pozounisti z vesnické kutálky
 Pod okny mi hrají
 Tú tú tú