Nejistá přítomnost

Kolikrát už musel sis dát
 Do dlaní hlavu svou
 Kolikát neni o co stát
 Nikdo se nerodí s vírou svou
 A čim víc vstáváš tak tim víc padáš
 Prej je to přirozenej tok dní
 Snad máš svůj vesmír kam nikdo nesmí
 Kde je ti aspoň chvíli trochu líp
 Zdálky nám příjde slunce malý
 A přesto hlavu zamotá
 Na cestu hřeje a pálí
 Tak snažíme se najít
 Ten pravej smysl života
 To když se nám zase vzdálí
 Chtěl bych bejt teď sám
 Vážně už mám všeho dost
 Bolí mě čím dál víc
 Naše nejistá přítomnost
 Kolikrát jsi ztratil svůj směr a cíl
 Tak řekni kolikrát si platil za chyby a pády svý
 Najednou nevíš odkud začít a život zdá se zlej
 A tak si řikáš už to stačí už hůř nemůže bejt
 Zdálky nám příjde slunce malý
 A přesto hlavu zamotá
 Na cestu hřeje a pálí
 Tak snažíme se najít
 Ten pravej smysl života
 To když se nám zase vzdálí
 Chtěl bych bejt teď sám
 Vážně už mám všeho dost
 Bolí mě čím dál víc
 Naše nejistá přítomnost
 Zdálky nám příjde slunce malý
 A přesto hlavu zamotá
 Na cestu hřeje a pálí
 Tak snažíme se najít
 Ten pravej smysl života
 To když se nám zase vzdálí
 Chtěl bych bejt teď sám
 Chtěl bych bejt teď sám
 Vážně už mám všeho dost
 Vážně už mám všeho dost
 Bolí mě čím dál víc
 Naše nejistá přítomnost